TROJÚHELNÍK

08.09.2015 18:53

Číslo tři je důležité ve všech raných indoevropských kulturách, u Keltů se zdá jeho význam ale zvlášť výrazný. Trojka označuje tři stránky života: narození - život - smrt. Je to základní číslo, na které se dá redukovat celé bytí: začátek - střed - konec; minulost - současnost - budoucnost; vepředu - uprostřed - vzadu; nahoře - uprostřed - dole; čas - místo - způsob; nebe - země - voda; a tím i jednota, síla/moc, dokonalost. Protože to všechno jsou vlastnosti, o které usiluje mnoho lidí, možná právě v tom spočívá důvod rozsáhlého užívání čísla tři nebo členění různých znaků společnosti do triád.
Trojka však také zahrnuje různá vnitřní napětí (1 + 2 = 3 nebo 3 - 2 = 1 atd.). Ta zase vyzývají k zprostředkování, které může spojovat i protiklady, např. světlo - polosvit - tma, mládí - zralost - stáří..., to znamená, že se umožňují i nové jednotky. V každém případě jsou významné možnosti trojky tak mnohostranné, že spolu s několika jinými čísly vstoupila i do křesťanství.
Rané kresby lidí a zvířat z 8. - 9. století před n. l. byly tvořeny neobratnými čárami nebo pospojovány z trojúhelníků a jiných ploch, ovšem ještě bez příběhu za nimi. Pak následovaly šrafované trojúhelníky, možná už s významem. Zvířata vypadají jako trojúhelníky, hlavy jsou klikaté čáry. Přídavné háky dávají specifický, právě přidaný význam. Také obydlí, stany a domy se často znázorňovaly v úhlech. Trojúhelníky zdobí nebo tvoří samotné části těla, jako např. ústa a oči. Zjednodušené se pak mění v šípy.
V souladu s jejich zjevně silnou zálibou v trojce vychází od Keltů, speciálně v Galii, asi i pojetí trojice mateřského božstva, které se pak rychle a daleko šíří a které převzali i Germáni. Stejně jako živly (voda - země (stromy/kameny) - nebe (měsíc/slunce) provází i tato mateřská trojice člověka po celý jeho život, a proto je s ním velmi úzce spojena.