KOČKA V MAGII

21.08.2015 21:25

Ve starém Egyptě byly kočky uctívány jako božstvo v postavě Bastet, bohyně krásy, plodnosti, mateřskosti i požitků a krásných umění jako hudby a tance. Město Bubastis, svaté město Bastet, bylo centrem vzývání koček. V blízké nekropoli byly zemřelé mumifikované kočky pohřbívány po tisících. Egyptský kult kočky a její posvátnost byly tak silné, že byl často nejen člověk, který kočku zabil, odsouzen k smrti, ale souzeni byli velmi přísně i tací, kdo kočce ublížili nebo ji pouze vyhodili ode dveří. Boha Slunce Ra vzývali Egypťané rovněž v kočičí podobě. Ještě dříve než ve starém Egyptě byly kočky uctívány v Indii v podobě bohyně Sashti. Stejně jako Bastet ztělesňovala i ona štěstí, mateřství, ochranu dětí a rodiného krbu. V hinduismu je pro věřícího hinduistu povinností živit za život aspoň jednu kočku. Buddhisté chovali odjakživa kočky jako spoluobyvatelky svých krámů. V 6. století n. l. se buddhismus a s ním i kočka dostaly do Číny do Japonska. Japonští mořeplavci s sebou brali tříbarevné kočky pro štěstí, aby od jejich lodí zaháněly všechno zlo a zlé duchy.

Ve staré Sklandinávii ztělesňovala Freya bohyni lásky a krásy a i jí byly přisuzovány kočky. Freyin kočár táhl pár koček. Freyin kult se dlouho udržoval i v oblasti Německa.

V řecké a římské mytologii se nacházejí kočky v různých podobách a významech. Bohyně Artemis - bohyně Měsíce - stvořila malou kočku. Na základě toho prý vznikla legenda, že kočku probudil k životu měsíc. Kult bohyně Artemis se u Řeků spojil s kultem Bastet, u Římanů později s kultem Diany. Římský básník Ovidius vyprávěl o nepřátelství Titánů a Bohů. Když Artemis alias Diana musela prchat, proměnila se v kočku. Podle zpráv z etruských dob se ženy učily od měsíční bohyně Diany tajným uměním. Především v lásce - v noci, chráněny Dianiným měsícem, mohly tajně navštěvovat své milé - v podobě kočky…

Tvrzení, že kočka je falešná se nezakládá na pravdě. Kočka je svobodné stvoření, dokáže lásku přijímat i dávat, kočky jsou citlivé a nadmíru trpělivé. Často meditují, mohou působit dobro nebo zlo, nic mezi tím. Když si kočka lehne na nějaké místo, často je to proto že na tom místě se shromažďují zlé energie, kočka je do sebe načerpá a převede na energii pozitivní. Pes dělá pravý opak - do takového místa si nikdy nelehne. Kočky uklidňují a jejich předení zahání strach, stres i nervozitu a smutek.

I v dnešní době jsou kočky některými lidmi milovány a uctívány, jinými zase nenáviděny, a od toho se také odvíjí význam, který sehrávají v našich snech. V každém případě kočky ztělesňují cosi tajemného a jsou považovány za svéhlavé osobnosti, které můžeme jen stěží přizpůsobit k obrazu svému. Pokud se ve snech objevuje velká kočka - ať již tygr, rys nebo leopard, pak tento sen vždy značí zesílený význam kočky. Význam snu je umocněn. Velké kočky vždy signalizují nebezpečí, které nehrozí ovšem našemu tělu a zdraví, ale spíše naší duši. Pozor tedy u lidí citlivých a přecitlivělých, u těch, kteří inklinují ke zkratovému jednání, nebo dokonce k agresivnímu útoku nebo k sebevraždě. Pokud se o velkých kočkách zdá člověku, který laškuje s magií, pak by se tento hazardér měl mít velmi na pozoru, zjevení velké kočkovité šelmy signalizuje blízkost nebezpečí spojeného s astrálním útokem nebo třeba s tím, že jsme se dostali na hranici, kdy by nám mohly začít takové zájmy škodit. Kočka - ať již velká či malá - vždy znamená blízkost něčeho nadpřirozeného, magického. Velmi často upozorňuje na nějakou osobu, která se v okolí toho, komu se sen zdá, pohybuje a která vědomě nebo podvědomě ovládá některou z tajemných magických disciplín. Podle chování kočky ve snu lze odhadnout, zda nám bude tento člověk prospěšný, či naopak pro nás bude nebezpečím.

Kočky jsou univerzálními léčiteli, pokud ovšem své páníčky milují nebo jsme jim sympatičtí. Kočka si sama vybírá, koho bude léčit, a koho ani omylem. Stejně jako absolutně pozitivně a léčivě dokáží kočky zapůsobit také jinak...negativně, škodlivě - kdo ví, jak se jim tohle daří, ale opravdu jsou touto prazvláštní schopností obdařeny. Nejsme-li jim po chuti, dokážou nám to dát náležitě znát - ba co víc, přilepit na nás smůlu a neštěstí.

Kočka je zvíře plné rozporů a polemik. Je schopná žít stejně v noci jako ve dne, absolutně přizpůsobivá, a přitom vždy svá. Jako jediné zvíře se za svou existenci na této planetě téměř nezměnila - neměla proč. Je totiž naprosto dokonalá. Bez ohledu na metodu lovu musí všechny šelmy vždy maximálně využít všech svých smyslů k tomu, aby kořist vyhledaly a ulovily. Dobrý čich je významný zvlášť pro noční zvířata, v noci lovící kočky musí mít tedy mimořádně ostrý čich, stejně jako krtci, kteří jsou zcela slepí a v úplné tmě pod zemí loví své červy. Kočka je v podstatě geniálně zkonstruovaným strojem na lovení a zabíjení. Stejně jako čich má kočka také vynikající sluch i zrak a je navíc výborným běžcem. Jejich oči jsou světélka v temnotách.

O kočkách se někdy říká, že jsou poslové z onoho světa, dokážou se pohybovat ve světě za hranicí našeho vnímání stejně sebejistě jako v našem reálném světě. úzkými spolupracovníky čarodějek a čarodějnic. Kočky jsou jejich rovnocennými partnery ve vnímání nadpřirozených jevů, energií a bytostí, jež běžný člověk není schopen vůbec registrovat. Kočky se svými vytříbenými smysly dokážou vnímat a cítit to, co běžný člověk uprostřed civilizace nedokáže - to umí jen malá skupinka lidí, která je předurčena tyto schopnosti využívat ve prospěch a pro dobro druhých. Je ovšem otázkou, zda se tohoto úkolu tito vyvolení lidé zhostí opravdu se ctí, nebo své schopnosti zneužijí. Neexistuje totiž jasná hranice mezi tzv. bílou a černou magií - ten, kdo se začne pohybovat ve světě jedné z těchto energií, musí nutně poznat a hlavně zvládnout energii druhou - aby se jí mohl bránit. Kde však je ona hranice mezi magií bílou - tedy pozitivní a dobrou - a mezi magií černou, které se lidé bojí? Tato hranice neexistuje. Jakmile sáhnete po jedné, musíte nutně poznat druhou - nebo se připravte na to, že si vás příroda „podá". Jednoduše řečeno, roztrhají vás duchové, protože - jak praví moudré lidové úsloví - s čím kdo zachází, tím také schází. Zůstanete s nimi sami tváří v tvář, a pokud se nebudete umět bránit, máte jen velmi malou šanci - najdou vás mrtvé a nejspíš nestačíte ani napsat dopis na rozloučenou. Bude to zhodnoceno jako nějaký psychický zkrat nebo tragická nehoda. Proto si každá moudrá čarodějka pořizuje kočku, aby byla včas varována. Kočka totiž dá svému pánovi, kterého miluje, varovné echo včas, blíží-li se astrální či jiný útok. A čaroděj má pak větší šance se bránit. Žádné jiné zvíře mu toto varování předem nedá. Ani pes. Ten útok sice vycítí také, a samozřejmě svého milovaného pána varuje, je to ale příliš pozdě. Pes už může jedině běžet pro pomoc.

Kočičí zaklínání mělo stejný účel jako příprava kouzelného nápoje lásky. Jde o jedno z nejstarších kouzel přivolávajících lásku. „Kočičím tělem je možné zabít i vyléčit, a kočky mohou přivodit smrt a nemoc, ale také je za určitých podmínek zahnat."

Kočka ví, co chce a počká, dokud toho nedosáhne. Člověka provází životem již osm tisíc let. Kočky jsou aktivní telepaté a zároveň jsou schopny na jiné úrovni vnímat emoce. Kočka má dlouhý život, může žít dvacet nebo ještě víc let. Kočky vytuší náladu v místnosti, dokáží vycítit spor dříve, než vypukne. Totéž se děje při zemětřesení a při sopečných explozích. Venkované žijící pod Etnou na Sicílii si drží kočky proto, aby jim signalizovaly blížící se výbuch.

Kočky odcházejí a přicházejí jak se jim zachce, nikdy se nenechají ochočit jako pes. Náklonnost koček si nekoupíme laskominami. Kočka rozdává své sympatie podle toho, jak sama uzná za vhodné.

(Zdroj: moudré knihy a internety)