KELTOVÉ
Výraz Kelt pochází ze slova Keltoi, řeckého výrazu pro pohanské národy, které roztroušeně žily po celé Evropě a na Pyrenejském poloostrově. V latině se tvar změnil na Celtae. Tento národ se dostal přes kanál La Manche a Irské moře a usadil se na Britských ostrovech. Keltové měli přísně strukturovanou společenskou a náboženskou organizaci a náboženství vedli jejich kněží, druidové.
Keltové byli povětšinou rolníci a chovali dobytek. Byla však také výborní lovci a měli v oblibě zápasy. Kradli si navzájem dobytek a bojovali při sebemenší příležitosti. Bohům, které uctívali, nabízeli kromě jiného i hlavy svých nepřátel. Byli vlastně lovci lebek. Kromě hlavních božstev, která uctívali, věřili rovněž v obrovskou spoustu menších duchů, démonů a bájných stvoření. Věřili, že někteří z nich mohou pouhou silou vůle změnit tvar. Ačkoliv Keltové nestavěli žádné oficiální chrámy, měli své svatyně, které byly jasně vyznačené, přičemž často využívali přirozených útvarů v krajině, jako kopců, údolí, pramenů a hájků.
Keltové žili v kmenech a věrnost přísahali pouze právě svému kmeni. Neměli psaný jazyk, ovlivnili však umění Británie a obzvláště Irska. Středověcí irští mnichové o Keltech psali mnohem přesněji než Řekové a Římané a jejich dědictví v Irsku stále přežívá.
Keltové do západní Evropy přinesli znalost o železe a tuto znalost také dále šířili, vyráběli železné radlice, srpy a dokonce i primitivní žací stroje. Jako první začali vyrábět železné obruče na kola povozů a kočárů. Přestože nikdy nerozvinuli psaný jazyk a nevystavěli žádná významná města, zanechali za sebou dědictví v podobě uměleckých děl z kamene, železa, bronzu, keramiky, zlata a drahých kovů.
Keltské uzly: keltské uzly, které vlastně imitovaly košíkářství, pletení a tkaní, se používaly jako ozdoba na kameni a dřevě i na špercích. V rukopisech se komplikovaně propletené uzly používaly k ozdobě počátečních písmen a někdy zobrazovaly lidské postavy, zvířata a ještěry.
(Zdroj: moudré knihy a internety)