ČASTO SE PTÁTE: "KDO JSEM VLASTNĚ JÁ?"
Často se ptáte: "kdo jsem vlastně Já?". Často si pokládáte otázku: "Proč tu vlastně jsem? Kam mám kráčet? Kudy se mám vydat?" Každý z vás má svou cestu, i když se mnohdy snažíte kráčet cestou jiných v domnění, že je lepší nebo kvalitnější. Snažíte se zasahovat do jejich osudového cesty, protože jim chcete pomoci. Přesto ale máte často pocit, že k vám samotným, ale jakoby pomoc stále nepřicházela. Každý z Vás má svou hvězdu, ke které vzhlíží. Každý z vás ví, že se jednou vrátí domů. Vrátí se tam, kde se všichni znají, kde nejsou hádky, zloba, nenávist, ale ani žárlivost, potlačované emoce, beznaděj, smutek nebo trápení, kde je jen radost, láska a harmonie. Než k tomu ale dojde, ještě máte kráčet po jiné cestě, máte a budete naplňovat svoje životní úkoly, zpracovávat nedořešená témata, potýkat se s vytvářenými problémy i překážkami. Milovat i nenávidět. Odpouštět, ale i vinit. Radovat se i prožívat smutek.
Často se ptáte: "Kdo jsem vlastně Já?". Jste duše. Duše, které buď něco hledají nebo po něčem touží. Jste duše, které naplňují věci minulé, ale také si vytvářejí věci nové. Pokud si bláhově myslíte, že jste to Vy, kdo tvoří osud, je to jen vaše iluze. On totiž tvoří vás. Tedy tu vaši prapůvodní danou cestu. To, že vy něco měníte není věcí náhody, není to dáno tím, že vy osud máte ve svých rukou. Jen jste tak trochu odbočili, odbočujete nebo budete odbočovat. Ale nemějte strach, je to jen na chvíli. Život obsahuje mnoho odboček proto, abyste pokaždé byli navráceni na svou skutečnou cestu duše, na svůj budoucí návrat domů.
Náhody neexistují, stejně tak, jako žádná setkání nejsou náhodná. Napsáno o tom byla spousta knih, ale nikdy nikdo nenapíše váš život tak důkladně a pečlivě, s těmi nejmenšími detaily, s takovou precizností jako právě Vesmír.
Každý z vás směřuje domů, stejně tak jako já sám. Každý z vás odbočuje a ještě odbočovat bude, stejně jako já sám. Pamatujte si, že celý váš život je jen o vás. Vy jste těmi, kteří se narodí sami. Vy jste těmi, kteří zemřou sami (tedy odejde jen tělo). Vy jste těmi, kteří po celý život, i když kolem sebe máte partnery, děti, přátele, kolegy, rodiny, vždy budou sami. Nikdo nemůže nikdy změnit, narušit nebo zničit vaší podstatu. I když prožíváte svá hořká zklamání, své bolesti, beznaděj i trápení. I když nenávidíte nebo milujete, stále jste to jen vy sami. Život je příliš krátkou cestou na to, abyste jen neustále řešili problémy, starosti nebo zbytečnosti. Vždy jste to jen Vy, kdo se nakonec vrátí domů. Mít ale svou hvězdu, ke které vzhlížíte tam někde hodně vysoko nahoře je dar. Je to požehnání. A víte v čem?
"PROTOŽE TATO HVĚZDA JE JEN A JEN VAŠE..."
Pavel (Merlin)